Pozorný čtenář naší knížky ví, že Vypich není jen obrovská křižovatka na Bílé Hoře, ale hlavně místo, kde pohádkový autobus Šemík píchl pneumatiku. Třetí procházka „Po stopách pana Kolečka“ tudíž vedla právě okolím Vypichu neboli Břevnovem. Počasí nám tentokrát vyšlo náramně, a tak objevovat v hojném počtu Ladronku, Větrník čili větrný mlýn z r.1722, klášterní zahrady a Břevnovský klášter byla prostě radost.
Řekli jsme si například, že vinice na jižních svazích pod Ladronkou nechat založit už Karel IV.. O tři sta let později je zakoupil italský hrabě de la Crone, který si tu otevřel zájezdní hostinec a po němž se Ladronka jmenuje dodnes. Pověděli jsme si i to, že ve 20. a 30. letech se Břevnov stal oblíbenou adresou lidoveckých politiků tehdy zbrusu nového československého státu. Řada z nich si tu postavila domy, které jim ovšem po roce 1948 stát vyvlastnil. Také jsme si připomněli, že v době komunismu sídlila v klášteře jedna z „poboček“ STB a byl tu i rozsáhlý archiv Ministerstva vnitra. Jako určitou kuriozitu jsme si řekli, že v 90.letech, kdy se do zdevastovaného kláštera vrátili benediktýni, byly do nové střešní izolace přidávány rozemleté, tehdy už neplatné bankovky z doby socialismu.
Speciálním úkolem během procházky bylo vytipování místa, kde Šemík píchl pneumatiku, ale zvládli jsme to. Děti ocenily ochutnávku vody z tisícileté studně na Větrníku, (kovového) pejska Šikulu před stejnojmenným penzionem i sladké překvapení od pana Kolečka úplně na závěr. 
❤ Tak zase příště!
